Kapela Black Dolphins je jednou z mála na Vysočině, která zpívá anglicky. Veselá a živelná zkouška skončila úsměvy všech členů kapely. Jejich hudba zaujala i nás. A očividně i Vás, jejich fanoušky, protože kapela Black Dolphins získala v naší soutěži Zoom Vysočiny získala 3. místo. My jsme již jeden rozhovor s touto kapelou na nášem webu měli. Zde je jeho druhá část.

Kdo píše texty a hudbu?

Kytarista Jarda : Je to taková společná práce. Vždy někdo přijde s nápadem, který se buď líbí a rozvíjí se dál nebo se odloží. Většinou se každý věnuje svému nástroji a vymýšlí svůj vlastní part, který vychází ze samotného nápadu. Samozřejmě se může stát, že někdo už přijde s nápadem na part jiného nástroje, který se pak rozvíjí. Na textu pracujeme úplně stejným způsobem. Většinou je to však práce především Áji, zpěvačky. Je to parádní textařka a sama ví nejlépe, co jí nejvíc sedne a čeho se vyvarovat. Je to krásný a zároveň pracný cyklus spolupráce. O to víc ale máme vždy radost z výsledku a to hlavně, když se líbí lidem.

Vaše texty jsou v angličtině, proč jste se pro angličtinu rozhodli?

Zpěvačka Ája : Podle nás je angličtina podstatně zpěvnější jazyk než čeština a do našeho stylu vhodnější. Ve výsledku je to vlastně jen naše touha dělat věci tak, aby nás to víc bavilo.

Pocházíte ze Žďáru nad Sázavou, žďárský klub Hell, kde jste hrála svůj první koncert v nové sestavě, byl zvětší části zaplněn. Co si o fanoušcích z vašeho rodného města myslíte?

Klávesistka Anett : Většina fanoušků v „našem rodném“ Žďáře jsou naši známí, kamarádi, kteří si nás snad rádi poslechnou. Dokonce nás berou i bývalí členové, což je moc fajn. Po naší první akci i po prvním vydání singlu jsme měli pozitivní ohlasy. Dokonce i v soutěži Magazínu Zoom nás podporovali kamarádi ze Žďáru, a nejen ti.

Baskytarista Vláďa : Víme, že názor na hudbu, stejně jako na všechno, je individuální, takže i přes pozitivní ohlasy existuje i hodně negativních, ale to k tomu patří. Pořád před sebou ale máme spoustu práce, abychom dělali našemu městu co nejlepší reklamu. Pozitivní ohlasy lidí nás moc těší, nakopávají a pohánějí dopředu. Je paráda vědět, že se naše snaha někomu líbí.

Kdo vymyslel název kapely a proč?

Bubeník Honza : Já, je to takové spojení, které nás svým způsobem „popisuje“. Delfíni, jakožto zvířata, žijí hlavně spolu a spolupracují jako tým. Přímo černí delfíni jsou dokonce bráni jako vzácná zvířata. Není to proto, že bychom se brali jako vzácní, ale protože se o nás často říká, že jsme v něčem „jiní“. Na tohle všechno jsme ale přišli až později. Byla to taková náhoda. Nadhozený návrh, který se chytl.

Každá kapela má své hudební vzory, jaké jsou ty vaše?

Kytarista Mirek : Každý má za vzor někoho jiného, takže bychom velice těžko hledali interpreta, který je vyhraněným vzorem pro nás všechny. U nás v kapele jsou fanoušci Linkin Park, Nightwish, Korn, Evanescence, As I Lay Dying, Marilyna Mansona a dalších. Mnoho lidí naši hudbu přirovnává k Nightwish nebo Evanescence, rozhodně to ale není tak, že bychom seděli u nástrojů a snažili se co nejvíce kopírovat jejich styl nebo dokonce znít přesně jako oni. Každý do té hudby přinese to své a tím vzniká pro nás i pro posluchače naprosto nový směr. Chceme být sami sebou a proto je prakticky nemožné toto určit.

Kapela Black Dolphins je jednou z mála na Vysočině, která zpívá anglicky. Veselá a živelná zkouška skončila úsměvy všech členů kapely. Jejich hudba zaujala i nás. A očividně i Vás, jejich fanoušky, protože kapela Black Dolphins získala v naší soutěži Zoom Vysočiny získala 3. místo. My jsme již jeden rozhovor s touto kapelou na nášem webu měli. Zde je jeho druhá část.

Kdo píše texty a hudbu?

Kytarista Jarda : Je to taková společná práce. Vždy někdo přijde s nápadem, který se buď líbí a rozvíjí se dál nebo se odloží. Většinou se každý věnuje svému nástroji a vymýšlí svůj vlastní part, který vychází ze samotného nápadu. Samozřejmě se může stát, že někdo už přijde s nápadem na part jiného nástroje, který se pak rozvíjí. Na textu pracujeme úplně stejným způsobem. Většinou je to však práce především Áji, zpěvačky. Je to parádní textařka a sama ví nejlépe, co jí nejvíc sedne a čeho se vyvarovat. Je to krásný a zároveň pracný cyklus spolupráce. O to víc ale máme vždy radost z výsledku a to hlavně, když se líbí lidem.

Vaše texty jsou v angličtině, proč jste se pro angličtinu rozhodli?

Zpěvačka Ája : Podle nás je angličtina podstatně zpěvnější jazyk než čeština a do našeho stylu vhodnější. Ve výsledku je to vlastně jen naše touha dělat věci tak, aby nás to víc bavilo.

Pocházíte ze Žďáru nad Sázavou, žďárský klub Hell, kde jste hrála svůj první koncert v nové sestavě, byl zvětší části zaplněn. Co si o fanoušcích z vašeho rodného města myslíte?

Klávesistka Anett : Většina fanoušků v „našem rodném“ Žďáře jsou naši známí, kamarádi, kteří si nás snad rádi poslechnou. Dokonce nás berou i bývalí členové, což je moc fajn. Po naší první akci i po prvním vydání singlu jsme měli pozitivní ohlasy. Dokonce i v soutěži Magazínu Zoom nás podporovali kamarádi ze Žďáru, a nejen ti.

Baskytarista Vláďa : Víme, že názor na hudbu, stejně jako na všechno, je individuální, takže i přes pozitivní ohlasy existuje i hodně negativních, ale to k tomu patří. Pořád před sebou ale máme spoustu práce, abychom dělali našemu městu co nejlepší reklamu. Pozitivní ohlasy lidí nás moc těší, nakopávají a pohánějí dopředu. Je paráda vědět, že se naše snaha někomu líbí.

Kdo vymyslel název kapely a proč?

Bubeník Honza : Já, je to takové spojení, které nás svým způsobem „popisuje“. Delfíni, jakožto zvířata, žijí hlavně spolu a spolupracují jako tým. Přímo černí delfíni jsou dokonce bráni jako vzácná zvířata. Není to proto, že bychom se brali jako vzácní, ale protože se o nás často říká, že jsme v něčem „jiní“. Na tohle všechno jsme ale přišli až později. Byla to taková náhoda. Nadhozený návrh, který se chytl.

Každá kapela má své hudební vzory, jaké jsou ty vaše?

Kytarista Mirek : Každý má za vzor někoho jiného, takže bychom velice těžko hledali interpreta, který je vyhraněným vzorem pro nás všechny. U nás v kapele jsou fanoušci Linkin Park, Nightwish, Korn, Evanescence, As I Lay Dying, Marilyna Mansona a dalších. Mnoho lidí naši hudbu přirovnává k Nightwish nebo Evanescence, rozhodně to ale není tak, že bychom seděli u nástrojů a snažili se co nejvíce kopírovat jejich styl nebo dokonce znít přesně jako oni. Každý do té hudby přinese to své a tím vzniká pro nás i pro posluchače naprosto nový směr. Chceme být sami sebou a proto je prakticky nemožné toto určit.